Counter Strike 2011 První a druhý den...

Tábor nám vesele začal, ale počasí dělá, jako by nevědělo, že už jsou prázdniny. A tak bojujeme s všudypřítomnou vodou hned od prvního dne. Úspěšně dojeli všichni účastníci a po mávání rodičům a zabydlení nás čekal první kámen úrazu - vstupní profilový test. Zkrátka nějak jazykovou úroveň určit musíme... Někteří dělali ramena, někteří nám předem vysvětlovali, že to bude akorát průšvih... A myslím, že strašili předem, tak hrozné, jak tvrdili, to tedy určitě nebylo...

Na základě testu jsme se rozdělili do dvou skupin a protože jsme nutně potřebovali další dny angličtinu používat, rozhodli jsme se si první den hned něco málo zopakovat. Na Orientce je vážně rušno a tak jsme využili televizní místnost na druhé chatě Relaxe. Vyzkoušeli jsme základní konverzaci, zahráli pár her, kde se nikdo neulil a s anglickou větičkou musel každý přispět do mlýna. Opakování přítomných časů, nízká lana a první teoretické seznámení s paintballem a airsoftem a první den byl za námi dřív než jsme se stihli rozkoukat...

Druhý den začal o něco ostřeji, než by se některým líbilo, kluci totiž očividně doufali, že zmínka o rozcvičce byla jenom vtípek vedoucích a budou si moci klidně poležet až do snídaně ;) Úspěšně jsme ale první ranní cvičení zdolali a to ještě nikdo z našich countráků netušil, že s cvičením se pro dnešní den ještě neloučíme... V devět hodin gramatická lekce - pro první skupinu opakování řadových číslovek, měsíců, dní v roce a přítomného a minulého času; pro skupinu dvě opakování přítomných a minulých časů a navíc čas, který byl pro většinu zbrusu nový a dosud neznámý - present perfect.

V deset hodin už byl sraz na dopolední program. Zadání znělo: volné sportovní oblečení, kraťasy a tílka, bude vedro... A taky že bylo. Sajmon se při rozcvičce, protahovacích cvičeních a výuce úderů a kopů s nikým rozhodně nemazlila. Po hodině a půl všichni odcházeli do sprchy rudí a úplně propocení. Zkrátka kick-box není pro žádné slabochy. Chce to mít sílu a výdrž... Odpoledne nás čekala lekce slaňování. Na nízkém trenažeru, to ještě nebylo tak strašné, nikdo se nemusel bát závratných výšek a všem to šlo prostě skvěle... A zbytek času předvečeří? Dobývání, obrana, ústup, strategie a první zkušenosti se zbraní v ruce na misi. Po večeři výuka ovládání GPS (bude se hodit další den) a zmínka o šifrách (bude se hodit ještě o kousek víc...), hry s názvy povolání a zvířat v angličtině, vyhodnocení střeleckých a herních úspěchů během dne a je čas běžet do postele a spát. Spát? No, to možná později, protože ještě předtím je potřeba spojit se vysílačkou s teroristy, kteří unesli jednoho z našich členů... Zorientovat se v novém, neznámém terénu, najít opevněné únosce a zachránit uneseného, to byl náš cíl. A povedlo se, "good job boys"...